V K2 stavební Moravia máme vlastní minimuzeum

Stará kolejnice z roku 1872, historické domovní číslo nebo kámen připomínající otisk mamuta. I takové předměty se mohou objevit při stavebních pracích. Jednatel K2 stavební Moravia Marian Kotas je sbírá, pátrá po jejich původu a uchovává je v našem firemním minimuzeu.

Stavební práce občas odkryjí víc než jen základy budov nebo vedení pod zemí. Při výkopech se mohou objevit předměty, které připomínají historii místa i lidí, kteří v něm žili. Pro Mariana Kotase, jednatele společnosti K2 stavební Moravia, jsou takové nálezy příležitostí vydat se po stopách minulosti.

„Pořád rád jezdím na ty stavby, protože jsem srdcem stavař a stavitel. Nacházím vždycky na té stavbě nějaké artefakty, takže jakmile něco zajímavého najdu, tak si tím sám vybavuju vlastně naše muzeum,“ říká Marian Kotas.

Kolejnice, která spojuje regiony

Jedním z exponátů je část kolejnice s označením Stefanau 1872. Marian Kotas ji našel přibližně před deseti lety při rekonstrukci propustku ve Skrochovicích na Krnovsku, kterou firma prováděla pro Správu železnic.

Následné pátrání odhalilo její souvislost s železárnami bratří Kleinů ve Štěpánově. Jejich výroba kolejnic přispívala k rozvoji železniční dopravy v různých částech tehdejšího území.

Právě podobné nálezy ukazují, že i zdánlivě obyčejný kus železa může mít zajímavou historii. Stačí se u něj zastavit a hledat souvislosti.

Otisk mamuta? Především příběh, který baví

Pozornost přitahuje také kámen, jehož dvě části do sebe nápadně zapadají. Marian Kotas je našel při stavebních pracích a pro jejich tvar se vžil název „otisk mamuta“.

„Vypadá to jak otisk slona, tak jsem tomu říkal otisk mamuta,“ vysvětluje.

Sám přitom netvrdí, že jde o skutečný pravěký otisk. Na možnost historického původu se ptal také geologů, kteří tuto interpretaci nepotvrdili. Příběh kamene ale zůstal součástí firemního muzea. A právě v tom spočívá jeho kouzlo: vedle doložitelných historických souvislostí tu mají místo i nálezy, které podněcují představivost a zvědavost.

Když se Bohumín jmenoval Oderberg

Dalším exponátem je historické domovní číslo 318 s nápisem Oderberg, tedy někdejším německým názvem Bohumína. Firma jej objevila při zemních pracích společně s dalším číslem popisným. Jeden z nálezů putoval do muzea v Bohumíně, druhý zůstal v K2 stavební Moravia.

Sbírku doplňují také staré kachle nalezené v potoce na Hlučínsku. Podle Mariana Kotase pocházejí z období vlády Františka Josefa I. a jejich nápisy jsou v němčině. Minimuzeum tak zachycuje různé vrstvy regionální historie – od průmyslové výroby přes proměny názvů měst až po předměty, které kdysi patřily k běžnému životu.

Stavebnictví jako cesta k poznávání minulosti

Sbírka vzniká postupně, přímo při práci. Marian Kotas zatím vybírá a uchovává zajímavé nálezy sám. Nejde přitom jen o shromažďování starých předmětů. Důležitá je také snaha zjistit, odkud pocházejí a jaký příběh se k nim váže.

Minimuzeum v K2 stavební Moravia připomíná, že stavebnictví není pouze o nových konstrukcích, materiálech a technologiích. Při zásazích do krajiny a měst se někdy setkáváme i s jejich minulostí. A stojí za to jí věnovat pozornost.

Tématu se věnovala i redakce Českého rozhlasu Ostrava. Záznam reportáže si poslechněte zde.


Reference